Prométheus, Epimétheus a Hermés

Sobota, 27. Duben 2019 – 15:00; Muzeum moderního umění – divadlo hudby; Zdeněk Kratochvíl

(Myslet napřed, potom a podle přirozenosti)

Řecké mýty použité pro legitimizaci moderny: Prométheus, Sísyfos… Jak to bylo „doopravdy“, tedy v mýtu samotném: Prométheus napřed myslí, potom jedná, zatímco jeho bratr Epimétheus to dělá naopak; Prométheus ukradl nebeský oheň a dal jej lidem, které Epimétheus hloupě odbyl. Hermés ovšem „jako první rozdělal oheň na zemi“, a to svým „klůckem“. Pozemské rozdělávání ohně není závislé na nebi. Vzdálenou analogii vztahu Prométhea a Herma (nebeského a pozemského ohně) představuje Nietzscheho koncept vztahů mezi dědictvím Apollóna a Dionýsa v lidské kultuře. Ve všech takových případech jde o to, že lidé si myslí, jak jim chybí božská intelektuální a mocenská pozice, ale zanedbávají možnosti, které jim dává příroda. Souběžně s tím občas považují svůj intelekt za nějak nadpozemský, nebo jej zase hrubě zanedbávají. Naštěstí „přirozenost ve všem vystačí všemu“, jak říkal Hippokratés.

Doc. Zdeněk Kratochvíl, Dr. (nar. 1952) je jedním ze zakládajících členů katedry Filosofie adějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Jako externista přednáší také na Filosofické fakultě. Zabývá se nejstarší antickou filosofií, jejími vztahy k přírodním vědám, náboženství a umění. U filosofů dob před Sókratem nachází inspiraci pro současnou filosofii přirozenosti. Je autorem řady knih, např. Filosofie mezi mýtem a vědou, Délský potápěč k Hérakleitově řeči, Odkaz iónské archaické vnímavosti. V elektronické podobě volně zpřístupňuje objemný text Pouť na Kyklady s rozsáhlou obrazovou dokumentací (www.keros.cz) a také texty předsokratiků (www.fysis.cz).