Ve víru viru a v rauši roušek – co se dovídáme o člověku i současné společnosti z fenoménu koronavirus

Pátek, 2. října 2020 – 17:30; centrum Sluňákov, Horka nad Moravou; Stanislav Komárek

Zažili jsme, zažíváme a zřejmě ještě zažijeme asi největší sociologický experiment v dějinách, který jsme věru nečekali. Nikdo netušil, odkud podnět přijde, ale dějiny se opět přirychlily jako řekněme v roce 1914, dnes k tomu války ani netřeba. Začala už kamenná lavina zvolna sjíždět po kluzkém svahu? Jako obvykle nepřišla katastrofa (míněno ryze neutrálně, v původním smyslu řeckého katastrofé – zvrat, převrat) přírodní či zdravotní, ale společenská, jak už je to v posledních staletích pravidlem.

 

Pokud bychom nebyli součástí experimentu, jako že jsme, jednalo by se o mimořádně zajímavou až strhující podívanou z balkónu dějin. Co všechno vyhřezne z našich duší a společenských organizací? Oproti jiným letům, kdy bylo možno poněkud monotónně konstatovat, že HDP opět roste, konzum se opět košatí a různé polarity a duality ve společnosti se opět vyostřují, je letos věru o čem přemýšlet, takže je to důstojnou oslavou 30 let EDO.

 

Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. (1958 Jindřichův Hradec). Studoval entomologii na UK v Praze. Po nástupu na Parazitologický ústav emigroval do Rakouska. Pracoval v Muzeu přírodní historie, na ministerstvu zemědělství a v zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Měl zájem o etologické a antropologické koncepce (např. A. Portmann, J. v. Uexküll, K. Lorenz a O. Koenig). Zajímá se také o psychologii a psychoanalýzu, zejména vídeňskou tradici freudovskou a jungovskou. Po návratu do Prahy v roce 1990 nastoupil na Katedru filosofie a dějin přírodních věd na PřF UK, kterou založil Zdeněk Neubauer. Přednáší o vzájemných vztazích přírodních a kulturních fenoménů a biologické estetice A. Portmanna, také o dějinách biologie, o dějinách objevných cest, domestikaci jakožto biologickém fenoménu či mimikrách. Je skvělým esejistou (2006 cena Toma Stopparda) a autorem celé řady knih: „Dějiny biologického myšlení“, „Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy“, „Lidská přirozenost“, „Spasení těla: moc, nemoc a psychosomatika“, „Ptáci v Čechách 1360–1890 aneb tajemství rytíře von Sacher-Masocha“, „Příroda a kultura: Svět jevů a svět interpretací“, „Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie“, „Ochlupení bližní. Zvířata v kulturních kontextech“, „Evropa na rozcestí“. Napsal také beletristické romány „Opšlstisova nadace“, „Černý domeček“, „Mandaríni“. Je autorem sbírky básní „Kartografie, Kaligrafie, Holografie“, „Mé polopouště“. Nedávno vyšla první část jeho memoárů „Města a městečka“. Absolvoval řadu poznávacích cest po celém světě. I valčíky na rozloučenou se k velké radosti občas tančí znovu.

 

http://www.stanislav-komarek.cz/