Téma Krabatina jako centrum periferie

Úterý, 12. Listopad 2019 — 18:00; Arcidiecézní muzeum Olomouc – Mozarteum

Igor Fic, Josef Mlejnek

Vysočinu kdysi na Krabatinu přiléhavě přejmenoval tulák a spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj. Jako svébytný region na pomezí Čech a Moravy vstoupila do díla řady českých malířů, hudebních skladatelů a básníků. Nikoli jako sentimentální “vonička”, ale jako obraz dramat nitra i intimního domovského zátiší. Texty Jakuba Demla, Jana Zahradníčka, Bohuslava Reynka, Ivana M. Jirouse jsou plné konkrétních odkazů na tento region. Příběhy Babic a Číhošťského zázraku zase výraznými dějinnými mezníky. O Krabatině pohovoří a ze svých textů budou číst Igor Fic a Josef Mlejnek. Zmíněna bude i tvorba Miloše Doležala, který bude hostem Ekologického večera v roce 2020.

 

Přidejte se k události na facebooku.

Doc. Mgr. Igor Fic, Dr. (1967), literární kritik a historik, působí na Katedře českého jazyka a literatury PdF UP v Olomouci. Absolvent FF MU v Brně (doktorát 1996), habilitován na FF UP v Olomouci (2008). V rámci pedagogické činnosti se specializuje na obor dějiny starší české literatury, literatury XX. století a na interpretaci a analýzu literárního díla. Odborné a esejistické texty jsou orientovány na zkoumání mytických, náboženských a kulturních archetypů a na jejich uměleckou aplikaci v novější a současné české poezii. V roce 2015 vydal knihu s názvem Vypalování stařiny, v níž se záznamy z pěší pouti z Hostýna do Svaté Hory u Příbrami prolínají s úvahami o poezii a s hledáním rodových kořenů coby viditelných i skrytých počátků vlastní existence. Podtitul knihy zní Rozprava o zemi, pouti a poezii. Všechna tři témata autor pojednal s vážností a vášnivou opravdovostí, zároveň však kniha nepostrádá lehkost a vtip.

Josef Mlejnek (nar. 3. 12. 1946 v Žatci), básník, literární a divadelní kritik, překladatel polské a francouzské literatury. Maturoval v roce 1964 na SVVŠ v Karlových Varech, poté studoval na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (tehdy UJEP). Studium oboru filozofie–čeština ukončil státní zkouškou v roce 1970. V následujícím dvacetiletí pracoval jako kulturní referent, knihovník, ošetřovatel skotu, pomocný dělník v chladírnách, topič. Redigoval samizdatové časopisy Střední Evropa a Komunikace. V roce 1985 podepsal Chartu 77. Po listopadu 1989 pracoval jako redaktor v Institutu pro středoevropskou kulturu a politiku (ISE), který vydával revue Střední Evropa. Významnou měrou se v letech 1990–1993 podílel na vydávání časopisu Souvislosti. V letech 1996–1998 byl redaktorem kulturní rubriky Lidových novin, 1998–2003 pracoval v MFDnes. V období 2004–2006 svobodné povolání, od roku 2006 v předčasném důchodu. V současnosti žije v Lípě u Havlíčkova Brodu. Kritiky, překlady, poezii publikoval a publikuje průběžně v Revue politika, Proglasu, Kontextech, Roš Chodeš, Mf Dnes, v příloze Katolického týdeníku Perspektivy, Divadelních novinách, 51Pro, A2 a dalších. Sbírky: Pastvina (1985, 2000), Naprosté motivy (1998), Závěsná lávka (výbor 2004), Zcestymluv (2007), Brána naděje (2011, básně k fotografiím Jindřich Štreita), Sklepní okénko (2013). Eseje: Blázen jsem ve své vsi (1980, 1985), Křesťanská univerzita Josefa Floriana (samizdat 1985, knižně 1999), eseje a studie o divadle v knize Cosi ve vzduchu (2000). V roce mu 2005 vyšla v nakladatelství Hejkal autobiografická próza Nelegendy o malých inkvizitorech, v roce 2015 vydal knihu Volyň tam v dáli. Rozhovory a příběhy. Překládaní autoři: Czesław Miłosz, Zbigniew Herbert, Stanisław Vincenz, Sławomir Mrożek, Leszek Kołakowski, Dariusz Karłowicz, Alain Besançon, Rémi Brague, Claude Tresmontant, Elie Wiesel a další. V roce 2010 obdržel Řád Bílé (Karla) Vrány za zásluhy o Vysočinu, v roce 2012 byl oceněn polským vyznamenáním Bene Merito.