Ohniště zlaté spirály

Tvar spirály se v přírodě vyskytuje velice často. Rozhlédněte se kolem sebe a zkuste najít nějakou přírodní spirálu… Nabízíme vám malou inspiraci…

o autorovi

Ohniště zlaté spirály

Ohniště zlaté spirály Marcela Hubáčka je obkroužené kamennou zdí s půdorysem ve tvaru „Zlatého řezu“. U ohniště lze na kamenné zdi sedět, postupně se zeď zvyšuje a na jejím konci roste strom, jako symbol sepětí života s ohněm, s životním teplem. Rozhovory, příběhy, zpěvy a tance lze rozšířit o uvědomění si svého sepětí s přírodou. Tento pocit umocňuje právě spirála, jejíž tvar vidíme nejen kolem sebe, ale často také u rostlin, živočichů a dokonce ve strukturách Vesmíru.

Marcel Hubáček říká: „Oheň provází lidstvo od nepaměti. Teprve tehdy, když člověk poznal tajemství ohně a byl schopen ho použít, se stává člověkem v pravém slova smyslu. Oheň se stává součástí všech rituálů, posvátných obřadů a iniciačních procesů. A podvědomě si ho každý nese v sobě. Jako by si skrytě uvědomoval, že oheň byl na jeho počátku a bude i na jeho konci. Pohled do ohně je jeden z nejúžasnějších zážitků které můžeme zažít. I proto se dnes rádi vracíme k ohni jako symbolu našeho propojení s přírodou a universem. A ohniště se stává jakýmsi posvátným místem novodobého rituálu stvoření na jedné a zániku na druhé straně. Dochází k transformaci a vzniku nové energie, vzniku nové skutečnosti. A proto ohniště ve tvaru zlaté spirály, která je sama symbolem života a jeho expanze ještě umocňuje tuto energii proměny a věčného koloběhu hmoty a vědomí. Oheň, který je v samém středu spirály, evokuje v malém mléčnou dráhu a potvrzuje stálé opakování se mikrokosmu v makrokosmu (jak nahoře tak dole).“

Marcel Hubáček

Bydlí na Želechovických pasekách uvnitř starého domu se stodolou u Želechovic nad Dřevnicí. Zde se věnuje malování, ale také tvorbě soch a plastik. Materiál a inspiraci k tvorbě sbírá na svých toulkách přírodou a po světě. Malování je pro něj jedním ze způsobů, jak dosáhnout vnitřního klidu. Říká o sobě, že není pravý umělec, ale spíše pozorovatel a sběrač: „Je to určitý druh meditace. Nechci dělat umění pro umění, co mě zajímá je samotný proces tvorby, který by se měl stát cílem a způsobem naplnění. Protože nemám pocit, že jsem „já“ něco vytvořil, tak „své“ věci nepodepisuji.“ Jako olomoucký rodák měl vždy blízko k lidem ze Sluňákova a tak se ujal realizace ohniště a přístřešku na keramické pece, které zde vzniknou metodou experimentální archeologie.