Kategorie: Putování krajinou EDO

Průvodci: Stanislav Hausvater a Miloš Doležal

 

Sraz v 8:00 parkoviště u Tržnice – autobus. Předpokládaný návrat do 19:00.

 

Čas na oběd – v restauraci nebo vlastní. Vstupné Petrkov 100,- Kč a vstupné na výstavu.

 

Bohuslav Reynek (1892 až 1971) byl český básník, grafik a překladatel. Dopoledne navštívíme zámek Petrkov na Havlíčkobrodsku, který byl úzce spojen s jeho životem i uměleckou tvorbou. Shlédneme o tom úplně nový film, projdeme zákoutí zahrady a možná i nějakou právě probíhající výstavu. Po přesunu na oběd do Humpolce navštívíme odpoledne (asi 14:30) galerii 8smičku s komentovanou prohlídkou k úžasné výstavě s názvem „Jdu prachu samotou s průhledy do zahrad: Reynek v dialogu“, v níž se s Reynkovým dílem setkává 12 umělců z Francie, Rakouska, Německa, Maďarska, Rumunska, Číny a pochopitelně z Čech. Vystavující: Balthus, Josef Bolf, Alén Diviš, Li Kche-žan, Alfred Kubin, Alena Kučerová, Matouš Lipus, Victor Man, Věra Nováková, Silke Otto-Knapp, Bohuslav Reynek, Ivan Sobotka, Béla Tarr.

 

Na výlet je nutno se přihlásitjana.vyhnakova@slunakov.cz nebo na telefonu 585 378 345.

 

Stanislav Hausvater většinu svého života prožil v obci Mírovka (před válkou Frýdnava); selskému stavení, v němž žije, se přezdívá Obrtlík. Vyučil se chovatelem hospodářského zvířectva, maturoval na SZTŠ (specializace chov koní, jezdectví). Na PF Univerzity v Hradci Králové vystudoval religionistiku, po Jiřím Reynkovi převzal v roce 2014 žezlo kostelníka farního chrámu ve Svatém Kříži. Prošel řadou povolání (kočí, traktorista, krmič býků, prodejce knih, zaměstnanec Vodoprávního úřadu), od června 2021 je správcem Reynkova petrkovského sídla. Své úvahy a verše nepravidelně publikoval mj. v Lidových novinách, Cestě Vysočiny a ve sbornících. Vydal sbírky „Texty“ a „Psáno vidlema“. Jeho neučesané verše občas prozrazují drsnou „undergroundovou“ filiaci – jejich autor koneckonců působí v kapele Krmná prasečí směs (styl tavern bigbeat). „Říkaj mi poéto/ myslí však vole/ překážím vpředu i uprostřed/ mé místo je dole,“ čteme v jeho první knížce. Což jen doplňuje sarkastické povzdechnutí z druhé sbírky: „Špatný sedlák, co na papír krákoře.“

 

Miloš Doležal je český básník, spisovatel a publicista. Je bývalým redaktorem Perspektiv a Českého rozhlasu Praha. Je autorem a spoluautorem řady rozhlasových pořadů a dokumentů zabývajících se druhou světovou válkou a komunistickým terorem v Československu. Připravil k vydání memoáry Antonína Bradny „Zaradoval jsem se“. Jeho biografie „Jako bychom dnes zemřít měli“, pojednávající o životě a smrti faráře Josefa Toufara, získala v anketě Lidových novin v roce 2012 ocenění Kniha roku. Napsal také knihu „Čurda z hlíny: Tři dokumentární povídky z protektorátu“,  knihy rozhovorů „Cesty božím (ne)časem“, „Prosil jsem a přiletěla moucha“, „Proti zlému krompáč a lopata“ a řadu básnických sbírek, například „Podivice“, „Obec“, „Les“. Aktuálně vyšla jeho sbírka „Jana bude brzy sbírat lipový květ“, která vyšla u příležitosti nedožitých pětapadesátin Jany Frankové Doležalové, herečky a vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru. Byla básníkovou ženou.

 

Humpolecká 8smička se nachází v komplexu bývalého soukenického areálu specializovaného od konce 19. století na výrobu hrubých suken či pevných loden. Továrna na vlněné látky Karla Trnky se roku 1948, stejně jako další humpolecké textilky, stala součástí národního podniku Sukno. V ten moment přestaly být závody sjednoceného textilního podniku spojovány se jmény nejznámějších humpoleckých továrníků a začaly být označovány pořadovými čísly 01 až 18. Zde přišla současná budova k označení číslem 08. Továrna fungovala jako přádelna vlnařských závodů až do roku 1989. Zchátralý objekt byl zrevitalizován do podoby unikátní soukromé galerie – zóny pro umění 8smička podle návrhu lokálního architektonického studia OK PLAN ARCHITECTS a slouží prezentaci moderního současného umění formou výstav, přednášek a dalších doprovodných akcí i vzdělávacích programů.

Sraz v 8:00 parkoviště u Tržnice – autobus. Předpokládaný návrat do 18:00.

 

Čas na oběd – v restauraci nebo vlastní a na procházku lázeňským areálem.  Možné vstupné do některých objektů.

 

Luhačovice jsou nejkrásnější moravské lázně, o jejichž věhlas se zasloužila řada osobností v čele s hudebním skladatelem Leošem Janáčkem a slovenským architektem Dušanem S. Jurkovičem. Byl to právě on, kdo Luhačovicím díky svým osobitým stavbám vtiskl unikátní podobu, na níž později navázala řada předních českých architektů. I když se v Luhačovicích vydáme hlavně po Jurkovičových stopách – navštívíme jeho proslulý Janův dům (1902-1903) nebo Jurkovičův kabinet v místním muzeu – neopomeneme ani prameny zdejších léčivých vod (Ottovka, Vincentka), ani práce dalších slovutných architektů, mezi nimiž vyniká Bohuslav Fuchs a jeho funkcionalistické penziony Avion, Viola a Radun z konce 20. let 20. století.

 

Na výlet je nutno se přihlásit: jana.vyhnakova@slunakov.cz nebo na telefonu 585 378 345.

 

Jakub Potůček je historikem umění specializujícím se na moderní českou a evropskou architekturu. Pracuje jako vědecký pracovník v Centru průmyslového dědictví na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Je autorem řady výstav a publikací, mimo jiné knihy Hradec Králové – Architektura a urbanismus 1895-2009.

Průvodce: Pavel Konečný

 

Sraz v 9:00 parkoviště u Tržnice – autobus. Předpokládaný návrat do 18:00.

 

Čas na oběd – v restauraci nebo vlastní. Možné vstupné do některých objektů.

 

Autobusové i pěší cestování krajinou Tršické pahorkatiny po stopách nedokončeného deníku psaného v lesním úkrytu, kolem moderní kaple sv. Vendelína do Prosenic s návštěvou dvou vesnických muzeí, skrývajících poklady lidového umění i díla spontánních tvůrců, se zastávkou v Hospůdce Ve Stodole.

 

Na výlet je nutno se přihlásit: jana.vyhnakova@slunakov.cz nebo na telefonu 585 378 345.

 

Pavel Konečný vystudoval filosofii, byl dramaturgem Divadla hudby v Olomouci a ředitelem územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu. Dlouhodobě se zajímá o uměleckou tvorbu autodidaktů, jejichž autentické výtvarné projevy sbírá. Jeho sbírka má v současnosti asi 500 artefaktů a stávají se exponáty mnoha ceněných výstav u nás i v zahraničí. Sám organizuje výstavy spontánních tvůrců, vydává ediční řadu Marginálie a publikuje v řadě periodik. Je členem pražského sdružení ABCD pro poznávání a prezentaci art brut a také mezinárodní organizace European Outsider Art Association. Ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc pořádá filmovou přehlídku ART BRUT FILM. V poslední době také dokumentuje výtvarného umění v Itálii a Chorvatsku.  Je spoluautorem publikace „Atlas spontánního umění“ a „Park Eden i kipovi Emilia Milana Grgurića“.

Průvodci: Martin Golec a Marek Novák

 

Sraz v 8:00 parkoviště u Tržnice – autobus. Předpokládaný návrat do 17:00.

 

Prohlídka archeologické expozice Muzea Blanenska a po obědě jeskyně Býčí skála s aspektem na její historii a prehistorii. Návštěvníkům bude jeskyně představena jako přírodní a kulturní produkt v retrospektivě 15 tisíc roků. Zřejmě spatří i rekonstrukci největšího předmětu, jaký známe z pravěku České republiky, tedy čtyřkolový vůz z doby halštatské. Jde o nádherný doklad pravěkého řemesla. To vše s odborným výkladem a v klidu. Před vypuknutím velké sobotní akce „Návrat do Býčí skály“.

 

Na výlet je nutno se přihlásit: jana.vyhnakova@slunakov.cz nebo na telefonu 585 378 345.

 

Martin Golec je archeolog a jeskyňář, pedagog Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Absolvoval UAM FF MU Brno. Specializuje se na starší dobu halštatskou na Moravě. Zajímá se také o speleoarcheologii Moravského krasu, ve svých výzkumech se věnuje novým výkladům a souvislostem nálezů v jeho milované Býčí skále a Křtinském údolí. Jak vědí výletníci EDO, jako ostatní festivaloví průvodci je Martin nadšeným a poutavým vypravěčem s velkým rozsahem odborných poznatků, o kterých dokáže mluvit jazykem blízkým amatérsky zvídavým laikům. Je autorem knih, například „Fenomén Býčí skála“.

 

Marek Novák je archeolog pracující v Muzeu Blanenska, kde se zaměřuje na terénní, kurátorskou, popularizační a vzdělávací činnost. Je spoluautorem nové expozice Cesta do pravěku Blanenska a nové knihy s názvem Blanensko a Moravský kras v pravěku. Vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, kde v současné době dokončuje doktorát. V rámci svého studia se zaměřuje na studium života lidí v době bronzové a starší době železné. Práce s hlínou ho naplňuje i ve volném čase, v němž se věnuje zahradničení a výrobě keramiky